Po dvou letech společného soužití se manžel ptá své ženy, proč je během dne v pořádku, ale v noci se zdá být mrtvá, bez života. Ona mu odpovídá, že každý má dáno do vínku něco jiného a co jí sudička přisoudila, s tím ona nic nenadělá. Radí mu, aby to nechal být, protože přes den je vždy živá s ním.

Její manžel se ale nehodlá vzdát a vzdává se za sudičkou, která mu prozradí, že během dne je její duše s ním, ale přes den se vytrácí a její duši lze najít ve stromě.

Muž je horká hlava a chce vše rychle vyřešit. Vydává se k vrbě se sekerou a strom pokácí. V tu samou chvíli jeho žena z ničeho nic umírá. Muž chce svůj čin napravit a tak se ptá vrby, co s tím. Ona mu poradí, aby zasadil vrbový proutek a z vrby, která vyroste nechal nejprve zhotovit kolébku a až dítě povyroste, bude si moci z vrby dělat píšťalky. Matka tak bude moci být celou dobu se svým dítětem.